Příjem
Severní ostrov - Nordgard
V runách, rozesetých po kamenech a stromech severního ostrova Nordgardu. je psán příběh, který popisuje příjezd nových obyvatelů tohoto ostrova. Před několika set lety, co snad ani dračí paměť nepamatuje, na tento ostrov připlula loď, která s sebou přivezla také mnoho nových obyvatel. Ti prchajíc před děsivými výkřiky války, byli donuceni zakotvit, právě na tomto pustém ostrově.
Netrvalo dlouho, a na pobřeží Nordgradu, se začaly tyčit vysoké domy těchto přistěhovalců. Jejich život nebyl z počátku vůbec lehký, odlišné mravy a způsoby všech národů, ale i krutá zima, je oddělovala od spokojeného a klidného života. Jak plynul čas, odcházely i staré problémy, ale rodily se i nové a to v podobě velkého, okřídleného stvoření, žijícího kdesi na ostrově.
Obyvatelé Nordgardu se začali stvoření obávat, a proto často nevycházeli ven, ze svých domovů. Několik pomatenců, věříc v to, že si bytost nakloní na svou stranu začali, zakládat kulty. Ti co se odvážili hledat bytost, se už nikdy nevrátili. Místo nich se na ostrově začali objevovat “Strážci jeskyně”.
Ti ze svého sídla často napadali pobřežní vesnici Nordgardu a právě jednoho pozdního večera, když vpadli do vesnice, tamní obyvatele zděšené pobíhali a s křikem prosili bohy o pomoc.
Pomoc se přeci jen dostavila, ovšem né v podobě, doposud známých bohů. Mračna se zatáhla a z nebes se začaly vznášet blesky, které nakonec útočníky zahnaly. Obyvatelé Nordgardu od těchto časů odložily své nesváry, a začali společně vyznávat boha bouří, jako svého největšího patrona a strážce.