Příjem
V tomto článku zkusím nějak vysvětlit pirátský ostrov, co se na něm děje a jaká je situace.
Byly vlny, ovšem na lodi Rudý Soumrak bylo veselo, Kapitán Thomas O'Riley vesele popil z doušku piva a políbil lehkou děvu, oděnou pouze do sukně a tílka. Na lodi se tančilo a pilo, z lodi šel spokojený smích. Bylo už pár minut po západu slunce, a loď plula dál za neznámým cílem.
Po pěti dnech a pěti nocích, kapitán zahlédl v dáli pevninu, loď už měla cíl... Piráti už připravovali zbraně a děla, toužíc po kořisti. V dálce už se dalo rozpoznávat město... V tom jeden z posádky zakřičel...
"To je Ardabash! Připravte zbraně a děla!" Posádka se dala ihned do pohybu, všichni věděli co je čeká... Kapitán zatáhl za kormidlo směrem pravobok, loď sebou prudce trhla a začala měnit směr. Za přístavním městem Ardabash zahlédla posádka menší ostrov, zdál se neobydlený. U ostrova bylo pouze menší molo a stan. Kapitán obrátil loď směrem k menšímu ostrůvku, doufajíc, že tam nepotká žádnou překážku.
Dojeli na ostrov, piráti hned vyrazili se zdviženým mečem vpřed. Nikdo na ostrově nebyl... Jedině malé orčí mládě které se tam asi schovávalo... Kapitán k němu přišel, namířil mu kordem na srdce a přežvýknul stéblo trávy které zde utrhnul. Orčí mládě nedalo na jevo skoro žádný strach, ale v jeho očích bylo vidět že se bojí. Zatímco Kapitán orčí mládě prohlížel, piráti zatím shromažďovali zdroje potravy a vody.
Na malém kopečku poblíž ostrova, byli mříže. Piráti se odhodlaně postavili k ním a nastražili dynamit. Po chvilce se ozval výbuch, tam kde byli dříve mříže, bylo prázdno, piráti uvázali provazy a tři z nich se vydali dolů. Lord Thomas O'Riley šel jako druhý, zapálil louči, to co viděl, ho vystrašilo jako nic jiného... Stál tam muž, a za ním jedenáct lidí. Měli černé roucha, tajemné hole a kamenné výrazy ve tváři. Jeden z nich pozvedl hůl, Thomase a jeho posádku zachvátil strach. Thomas to nikdy nepoznal, nevěděl co je strach... Jeho hlavou probíhalo tisíc myšlenek, tisíc otázek... Co byli ti muži, co chtějí... Jeden z mužů v černém rouchu se usmál a otevřel pusu.
"Co si žádáte..." Vyšlo z jeho úst.
Thomas, naprosto zničený a vystrašený, se neodvážil nic říci.
"Jsem Wilfred Mennon... Vůdce tohoto cechu..." Řekl znovu černě oděný muž, vypadal trochu silněji než ostatní...
"Já... já... Jsem Thomas... Lord Thomas O'Riley... A toto... je moje... po..posádka." Vyšlo potichu z pirátových úst...
"Výborně..." Řekl jen černokněžník.
Po chvíli ticha, si jeden z černokněžníků sundal masku, na jeho tváři se vyčaroval skoro až kouzelný úsměv, i když měl spoustu jizev.
"Tak... Vy piráti... Co pohledáváte na našem ostrově?"
Thomas chtěl něco říct, ale hned ho utišil jeden z černokněžníků.
"Radši budu hádat... Kořist... To k vám sedí... Nicméně, i když pohledáváte kořist, my žádné věci ne..." Muže přerušil jeden z mužů, stále v masce.
"Nemáme nic, máme jen tuto kryptu a ostrov. Pokud chcete ostrov, můžete tu zůstat piráti, ale máme jednu podmínku..."
Thomas se trochu uklidnil, ale byl pořád znepokojený podmínkou.
"Budete nám dodávat oběti, živé... A my vám za to poskytneme ochranu, a náš ostrov..."
Thomas přikývnul, už více uklidněný.
Černokněžník kývnul hlavou aby Thomas odešel, byl zmatený, myslel si že černokněžníci budou chtít víc... Na otázky bude čas potom, teď se musel z krypty dostat.
O louč přišel, neviděl nic... Za ním se pomalu táhli dva muži z jeho posádky.
Konečně zahlédl světlo, běžel k provazu, chytil se ho a šplhal nahoru.
Když vylezl, vydal rozkazy.
Piráti začali pracovat na rozkládání stanů a shánení potravin.
Piráti uzavřeli pakt s Černokněžníky, a žijí dále na malém ostrově. Kapitáni D'Malore, Venessa a Edwin řídí přepadávají na moři stále další a další obchodní lodě. Piráti se dostávají znovu do svých sil, připraveni být hrozbou pro jižní ostrov, Ardabash.
Tak, to by mělo být asi všechno co s piráty je, na psaní moc talent nemám, proto prosím omluvte nesouvislé věty. Piráti jsou teď momentálně oslabení, nemají žádné zásoby, proto bude na vás aby jste jim pomohli. Určitě bude možnost se k pirátům přidat.
Byly vlny, ovšem na lodi Rudý Soumrak bylo veselo, Kapitán Thomas O'Riley vesele popil z doušku piva a políbil lehkou děvu, oděnou pouze do sukně a tílka. Na lodi se tančilo a pilo, z lodi šel spokojený smích. Bylo už pár minut po západu slunce, a loď plula dál za neznámým cílem.
Po pěti dnech a pěti nocích, kapitán zahlédl v dáli pevninu, loď už měla cíl... Piráti už připravovali zbraně a děla, toužíc po kořisti. V dálce už se dalo rozpoznávat město... V tom jeden z posádky zakřičel...
"To je Ardabash! Připravte zbraně a děla!" Posádka se dala ihned do pohybu, všichni věděli co je čeká... Kapitán zatáhl za kormidlo směrem pravobok, loď sebou prudce trhla a začala měnit směr. Za přístavním městem Ardabash zahlédla posádka menší ostrov, zdál se neobydlený. U ostrova bylo pouze menší molo a stan. Kapitán obrátil loď směrem k menšímu ostrůvku, doufajíc, že tam nepotká žádnou překážku.
Dojeli na ostrov, piráti hned vyrazili se zdviženým mečem vpřed. Nikdo na ostrově nebyl... Jedině malé orčí mládě které se tam asi schovávalo... Kapitán k němu přišel, namířil mu kordem na srdce a přežvýknul stéblo trávy které zde utrhnul. Orčí mládě nedalo na jevo skoro žádný strach, ale v jeho očích bylo vidět že se bojí. Zatímco Kapitán orčí mládě prohlížel, piráti zatím shromažďovali zdroje potravy a vody.
Na malém kopečku poblíž ostrova, byli mříže. Piráti se odhodlaně postavili k ním a nastražili dynamit. Po chvilce se ozval výbuch, tam kde byli dříve mříže, bylo prázdno, piráti uvázali provazy a tři z nich se vydali dolů. Lord Thomas O'Riley šel jako druhý, zapálil louči, to co viděl, ho vystrašilo jako nic jiného... Stál tam muž, a za ním jedenáct lidí. Měli černé roucha, tajemné hole a kamenné výrazy ve tváři. Jeden z nich pozvedl hůl, Thomase a jeho posádku zachvátil strach. Thomas to nikdy nepoznal, nevěděl co je strach... Jeho hlavou probíhalo tisíc myšlenek, tisíc otázek... Co byli ti muži, co chtějí... Jeden z mužů v černém rouchu se usmál a otevřel pusu.
"Co si žádáte..." Vyšlo z jeho úst.
Thomas, naprosto zničený a vystrašený, se neodvážil nic říci.
"Jsem Wilfred Mennon... Vůdce tohoto cechu..." Řekl znovu černě oděný muž, vypadal trochu silněji než ostatní...
"Já... já... Jsem Thomas... Lord Thomas O'Riley... A toto... je moje... po..posádka." Vyšlo potichu z pirátových úst...
"Výborně..." Řekl jen černokněžník.
Po chvíli ticha, si jeden z černokněžníků sundal masku, na jeho tváři se vyčaroval skoro až kouzelný úsměv, i když měl spoustu jizev.
"Tak... Vy piráti... Co pohledáváte na našem ostrově?"
Thomas chtěl něco říct, ale hned ho utišil jeden z černokněžníků.
"Radši budu hádat... Kořist... To k vám sedí... Nicméně, i když pohledáváte kořist, my žádné věci ne..." Muže přerušil jeden z mužů, stále v masce.
"Nemáme nic, máme jen tuto kryptu a ostrov. Pokud chcete ostrov, můžete tu zůstat piráti, ale máme jednu podmínku..."
Thomas se trochu uklidnil, ale byl pořád znepokojený podmínkou.
"Budete nám dodávat oběti, živé... A my vám za to poskytneme ochranu, a náš ostrov..."
Thomas přikývnul, už více uklidněný.
Černokněžník kývnul hlavou aby Thomas odešel, byl zmatený, myslel si že černokněžníci budou chtít víc... Na otázky bude čas potom, teď se musel z krypty dostat.
O louč přišel, neviděl nic... Za ním se pomalu táhli dva muži z jeho posádky.
Konečně zahlédl světlo, běžel k provazu, chytil se ho a šplhal nahoru.
Když vylezl, vydal rozkazy.
Piráti začali pracovat na rozkládání stanů a shánení potravin.
Piráti uzavřeli pakt s Černokněžníky, a žijí dále na malém ostrově. Kapitáni D'Malore, Venessa a Edwin řídí přepadávají na moři stále další a další obchodní lodě. Piráti se dostávají znovu do svých sil, připraveni být hrozbou pro jižní ostrov, Ardabash.
Tak, to by mělo být asi všechno co s piráty je, na psaní moc talent nemám, proto prosím omluvte nesouvislé věty. Piráti jsou teď momentálně oslabení, nemají žádné zásoby, proto bude na vás aby jste jim pomohli. Určitě bude možnost se k pirátům přidat.
... 
